Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přejít přímo na obsah stránky

Vysoké Mýto

oficiální stránky města

Dnes je neděle 19.11.2017

Kostel svatého Vavřince


NY2A6480Kostel sv. Vavřince byl založen pravděpodobně ve 2.  polovině  13. století. Během 1. poloviny 14. stol byl nepochybně již dostavěn, o čemž vypovídá i první dochovaná zmínka z roku 1349. V letech 1461 a 1774  při velkých požárech města vyhořel. Roku 1787 město místo zničeného oltářního obrazu sv. Vavřince zakoupilo ze zrušeného kláštera v Sedlci obraz nový- Nanebevzetí Panny Marie od Petra Brandla z roku 1728.  Tento největší Brandlův obraz v českých zemích (703 x 296 cm) je v kostele umístěn dodnes. Na sklonku 19. století byl kostel v novoromantickém duchu regotizován. Unikátem evropského významu je vnitřní fresková secesní výzdoba, pokrývající všechny stěny i strop. Jejím autorem je proslulý secesní malíř a interiérový architekt Karel Vítězslav Mašek. V kostele se nachází i pozoruhodná cínová křtitelnice z r. 1499.

Jižní věž
Jižní věž se v základní části dochovala až ze 13. století a od třetího patra z 16. století. Vež se původně otevírala dvěma arkádovými oblouky do mezivěžního prostoru a do boční lodi, oblouky byly pravděpodobně zazděny na konci 14. století. V roce 1582 byla jižní věž kvůli statickým poruchám zbourána do poloviny třetího patra. A až v roce 1838 byla znovu vystavěna do stejné výšky jako severní věž. V 19. století se přízemí věže využívalo jako kaple Božího hrobu. Věž je postavena z drobné nelícové opuky, zdivo věže je v celé délce stejně silné, a to 1,7 – 2 m. Zvenku je věž dělena čtyřmi pískovcovými římsami, které obíhají kolem tří původních opěrných pilířu bez ústupku, jen na lícních stranách z kvádru. Ozdoba pilířů – lomeničky s křížovým květem – byla přidána až později, stejně jako čtvrtý pilíř na zdivu jižní lodi a pátý pilíř vystavěný u severovýchodního rohu věže. Na konci 19. století prošla jižní věž výraznou pseudogotickou přestavbou podle návrhu architekta Františka Schmoranze. Uvnitř věže bylo vybudováno nové kamenné schodiště, kterým se vystupuje na kůr a do prostoru nad klenbou hlavní chrámové lodi, kterým vede i průchod do severní věže. V roce 2003 byl do nejvyššího poschodí umístěn nový téměř dvoutunový zvon Sv. Jiří, pojmenovaný po patronovi města. Byl pořízen z veřejné sbírky iniciované sdružením Zvon pro město.

 

Severní věž
Severní věž vznikla společne s mezivěžním prostorem až po požáru roku 1461, na konci 15. století a v první polovině 16. století. Severní věž byla budována jako mohutná hranolová stavba bez opěrných pilířů se silnými obvodovými zdmi, které se směrem vzhůru zužují. Ale již v průběhu její stavby se objevily problémy – věž se začala naklánět, proto byla na severozápadní straně zpevněna mohutným polygonálním pilířem. Z tohoto důvodu bylo také upušteno od záměru zavěsit sem většinu kostelních zvonů (pro ty byla v letech 1583 – 1585 postavena renesanční zvonice a v roce 1720 zvýšena o jedno patro). Výraznou proměnu vnějšího vzhledu prodělala věž při regotizaci v 19. století. Do jejího přízemí byla z jižní věže přenesena kaple Božího hrobu, do které se vstupuje portálem z mezivěžního prostoru. Dnes je v této věži zavěšen jediný původní zvon, který byl uchráněn od ničení zvonů za 1. světové války - sv. Vavřinec menší, dílo místního zvonařského mistra Petra Konváře z roku 1466.