Město Vysoké Mýto ležící na vyvýšenině nad levým břehem řeky Loučné bylo založeno jako královské kolem roku 1260 českým králem Přemyslem Otakarem II. a osazeno německými kolonisty. Město mělo plnit funkci jednoho z obchodních středisek na obchodní stezce spojující Čechy s Moravou. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1265, kdy je v tzv. zakládací listině města Poličky dáváno zakládanému městu jako vzor z hlediska městských práv. Město nahradilo starší sídliště, které se po založení Vysokého Mýta začalo označovat jako Staré Mýto a později zaniklo. Přívlastek „Vysoké“ v názvu nového města pravděpodobně vychází ze skutečnosti, že město bylo založeno na výšině nad řekou.
Protože Vysoké Mýto vzniklo na volném prostranství, tzv. „na zeleném drnu,“ bylo možné přesně pravidelně rozplánovat jeho půdorys. Tento půdorys s centrálním čtvercovým náměstím a pravoúhlou sítí ulic se dodnes dochoval a je tak ukázkou vrcholných projevů vyspělého urbanismu poloviny 13. století. Kromě náměstí a ulic byl vyměřen i prostor pro farní kostel a minoritský klášter. Ještě ve 13. století bylo nové městské sídliště obehnáno lehčím opevněním, které bylo v průběhu 1. poloviny 14. století nahrazeno mohutnými kamennými hradbami se třemi branami.
Počátkem 14. století se z královských měst vyčlenila skupina měst královských věnných. Taková města udělovali čeští králové svým manželkám, které z nich napříště čerpaly své příjmy. Spolu s Vysokým Mýtem náležel mezi tato města i Hradec Králové, Chrudim, Polička a postupně přibývala další. V 16. století bylo těchto měst devět, z nichž drtivá většina ležela ve východních Čechách. Každé z těchto měst, vedle různých peněžitých platů, posílalo královně vždy to, co bylo v daném kraji nejlepší. K vánočním svátkům, či k jiným příležitostem tak do Prahy na královský stůl putovala chrudimská pšenice, hradečtí bažanti, či vysokomýtští pstruzi. Právní postavení královských věnných měst zaniklo de iure až v roce 1918 se vznikem Československa.
Vysokomýtští měšťané díky rušné obchodní cestě, pro níž se mnohem později vžilo označení „Trstenická,“ bohatli. Chloubou města se v průběhu 14. století vedle kvalitního kamenného opevnění s mnoha věžemi a baštami stal reprezentativní gotický chrám sv. Vavřince a také radnice, která stávala ve středu náměstí. Během husitských válek obsadilo Vysoké Mýto vojsko pražského husitského svazu a následně sirotčího husitského svazu, na jehož straně město zůstalo až do porážky radikálního husitství v bitvě u Lipan v roce 1434. Za válek z města odešla většina německého obyvatelstva a město se výrazně počeštilo. Za válek zanikl zdejší minoritský klášter, který již nebyl obnoven, a také radnice, která byla v roce 1433 nahrazena novou na východní straně náměstí.
Zástupci katolické i utrakvistické šlechty spolu s delegáty z královských měst včetně Vysokého Mýta přijali roku 1436 Zikmunda Lucemburského za českého krále. Ten se jim za to odvděčil potvrzením všech městských privilegií a dal Vysoké Mýto spolu s dalšími věnnými městy své ženě Barboře Celské.
Významnou událostí bylo polepšení městského znaku králem Vladislavem Jagellonským v roce 1471, kdy figura sv. Jiří na koni probodávající draka nahradila původní figuru draka známou ze starých pečetí. V 16. století se Vysoké Mýto zařadilo se svými 368 domy co do velikosti na desáté místo. Vlastnilo také rozlehlý pozemkový majetek, čímž konkurovalo okolním šlechticům. Příznivá ekonomická situace se projevila nejvýrazněji v tehdejší stavební činnosti podmíněné navíc ničivými požáry v letech 1461 a 1517, který padla za oběť třetina zástavby. Ze 16. století pochází několik kamenných domů, hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, stavebních úprav se dočkal chrám sv. Vavřince, v jehož blízkosti byla postavena zvonice. Prosperita města byla na nějaký čas přerušena porážkou stavovského protihabsburského odboje v roce 1547, ale město se brzy vzpamatovalo. Mnohem horší následky měla porážka českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře roku 1620. Za účast v povstání bylo Vysoké Mýto císařem Ferdinandem II. přísně potrestáno ztrátou majetku. Ještě tíživější se staly následky třicetileté války. V letech 1700 a 1774 postihly město další ničivé požáry. Při druhém z nich vyhořelo 238 domů, městské brány, radnice i kostel sv. Vavřince.
Nový rozvoj, zejména v oblasti kulturní, nastává v 19. století. Hraje se české divadlo, roku 1839 zde vznikla první česká veřejná knihovna ve východních Čechách. Velmi časně se projevily snahy o záchranu historických staveb i movitých památek. Roku 1871 bylo založeno městské muzeum jako vůbec nejstarší městské muzeum v českých zemích. Ke konci 19. století dochází k výraznému oživení i v oblasti hospodářské. Právě v této době vznikají dva později největší strojírenské podniky, dílna Sodomka vyrábějící kočáry a následně automobilové karoserie, a firma Stratílek zaměřená na hasičskou techniku.
V roce 1849 se Vysoké Mýto stalo okresním městem a tuto úlohu plnilo až do roku 1960. Po 200 let ovlivňovala život zdejších obyvatel přítomnost vojenské posádky. První kasárna, konírny a cvičiště byla zbudována již ve 2. polovině 18. století. Slavnou vojenskou jednotkou byl vysokomýtský 30. pěší pluk, který se v závěru I. světové války vzbouřil, plně vyzbrojený se z Itálie dostal do vlasti a jako jeden z nejlépe organizovaných útvarů armády rodící se Československé republiky byl nasazen do bojů na Slovensku. V letech 1968–1990 byl ve zdejších kasárnách umístěn silný sbor sovětských okupačních vojsk. Po jejich odchodu posádková funkce města zanikla.
Dnes je Vysoké Mýto známé výrobou autobusů značky Iveco, která navázala na zdejší karosářskou tradici. Dvanáctitisícové město rovněž získalo věhlas konáním motoristických soutěží, ale i zachovaným historickým jádrem se starobylými věžemi a s největším čtvercovým náměstím v České republice.
René Klimeš a Vojtěch Barcal, RMVM. Foto Radek Štěpán